Studie Krajiny tělesně produševnělého krásna se zamýšlí nad pojmy spjatými s krásou a uměleckostí lidského těla. Zabývá se tělem v umění, vnímá jej jako jeho zdroj, médium i nástroj. Vynáší úvahy spjaté s tělesností a pohybem, současně se dotýká podprahového hledání vztahů: umělecké tělo, tělo jako nástroj komunikace, tělo jako nositel znaku a významu, tělo jako odraz jeho současnosti a konkrétního tvůrčího období. Lidské tělo je také uchopováno jako proměnlivý kulturní fenomén, který je formován dobovými estetickými představami. Metodologickým východiskem studie je princip hermeneutické spirály, aplikovaný na téma krásy lidského těla v širším historickém, kulturním a společenském kontextu. Analytická rovina dále odkazuje k inscenaci Krajina těla z repertoáru Laterny magiky – Národního divadla Praha. Text se soustředí na jazykové a významové polarity, jež strukturovaně rámují diskurz o tělesnosti a kráse, například dokonalost a jinakost, ideál a norma, originalita, krása a podivnost, vitální funkčnost a stárnutí či tělesná a duševní integrita.
(Celý text v češtině dostupný na české verzi našich webových stránek)
