Abstrakt Výzkum tanečních studií je zejména od 70. let 20. století silně závislý na strukturalistické a poststrukturalistické sémiotické orientaci (Giurchescu & Torp, 1991). Takový přístup nepřeje empirickému výzkumu a tomu, co kognitivní teatrolog Bruce McConachie nazývá (McConachie, 2011), dobrá věda. Tato studie se zaměřuje na bohaté možnosti kognitivního přístupu sledujícího zásady dobrého vědeckého uvažování a výzkumu v oblasti umění. Diskutována je zejména nutnost multimetodologického přístupu, koncept falzifikovatelnosti (Popper, 2010) a kognitivní předujatost (Kahneman, 2012) v současném tanečním výzkumu. Jako příklad je představena mezinárodní skupina Kognitivní budoucnost v umění a humanitních vědách a pole kognitivních divadelních studií. V závěru autor navrhuje flexibilitu a otevřenost, pokud jde o metodologii, která může přinést poznatky odrážející specifičnost tanečního umění. Teprve pak výzkum odpoví na jedinečné otázky, které si klademe.
2022/13
Josef Bartoš:
Perspektivy tanečněvědné metodologie: Kognitivní přístup
Stati a studie / Živá hudba 2022/13 / Publikováno 6. 12. 2023
Citace:
Josef Bartoš. Perspektivy tanečněvědné metodologie: Kognitivní přístup. Živá hudba 2022/13. On-line <https://ziva-hudba.info/perspektivy-tanecnevedne-metodologie-kognitivni-pristup/> [27. 4. 2024].
Kopírovat
2022/13
2021/12
2020/11
2019/10
2018/9
2017/8
2016/7
2015/6
2014/5