Živá hudba

Abstrakt:
V průběhu dvacátého století zařazují autoři do své tvorby nejrůznější hlasové projevy a představují lidský hlas v rozmanitých kompozičních kontextech. Předkládaný text se zabývá uplatněním lidského hlasu v rámci instrumentačního procesu. Uchopení vokální linky je rozděleno do tří základních oblastí. První je její dominantní úloha, v druhé oblasti je hlas rovnocenným partnerem k ostatním užitým nástrojům a třetí princip je definován jako barevná úloha vokální složky. Funkčnost zmíněných principů demonstrují vybrané ukázky z tvorby Arnolda Schönberga (Pierrot lunaire) a György Ligetiho (Aventures; Nouvelles Aventures). Text poukazuje na řadu faktorů, které může skladatel zohlednit při kompozici vokálně instrumentálního díla, aby výsledné provedení bylo úspěšné. Předkládá řadu podnětů k zamyšlení se nad pojetím pěvecké složky, které však nedojdou hlubší analýze. Okrajově se text dotýká souvislosti hlasového témbru a emoce. Studie primárně slouží jako výchozí bod k následné detailnější analýze v dizertační práci.

Citace:
Terezie Švarcová. Přístup autorů k vokální složce v rámci instrumentačního procesu. Živá hudba 2021/12. On-line <https://ziva-hudba.info/pristup-autoru-k-vokalni-slozce-v-ramci-instrumentacniho-procesu/> [21. 11. 2024].
Kopírovat Terezie Švarcová. Přístup autorů k vokální složce v rámci instrumentačního procesu. Živá hudba 2021/12. On-line <https://ziva-hudba.info/pristup-autoru-k-vokalni-slozce-v-ramci-instrumentacniho-procesu/> [21. 11. 2024].