Alessio Elia:
Polysystemismus: nástroj k formování hudby s ohledem na akustické jevy

Stati a studie / Živá hudba 2020/11 / Publikováno 7. 6. 2021

Abstrakt Co je pomíjivější než zvuk? Co je ve světě našich vjemů nehmotnější než hudba? A přesto hudba v průběhu dějin propadla mylné snaze stát se jazykem. Jistě, dosahuje vrcholů nedostižné krásy i hloubky myšlenek, ale postupně se vzdaluje od své éterické podstaty a, řekl bych, až magicko-alchymistického rozměru. Jako skladatel se pokouším vystopovat zpět to, co považuji za autentické kořeny hudby a pracovat se zvukem s ohledem na to, jak jej vnímáme. Slovy Berkleyho: „bytí je bytí vnímané“. Hledání významu hudby jako vjemu mne dovedlo ke skladebné technice, kterou nazývám polysystemismus. Jde o práci s více různými systémy ladění zároveň s cílem vytvořit akustické jevy, na nichž stavím estetiku svého výzkumu a hudby. Předkládaná studie shrnuje téměř dvacet let bádání, jak skrze kompozici, tak skrze praktická řešení kompozičních záměrů. V závěrečné analýze vyslovuji svou víru v sílu hudby ovlivnit lidské myšlení a duši, a Platónovými slovy: pokud se mění hudba, mění se i ty nejdůležitější instituce. Nechť se tak děje.


Článek vyšel v časopise Živá hudba 2020/11

2020/11
2019/10
2018/9
2017/8
2016/7
2015/6
2014/5
2013/4
2012/3