Abstrakt Hudební psychologie se věnuje problematice hudebních představ již téměř 100 let. Přehledová studie shrnuje (na základě nejnovější zahraniční literatury) současné pohledy na hudební představy a hudební představivost. Studie sestává z pěti částí. V první jsou vyloženy základní psychologické pojmy: vjem, představa, mentální reprezentování skutečnosti, představivost, imaginace, fantasie. Druhá část se věnuje pojmu hudební představy, jejich různým typům, funkcím a hierarchické struktuře. Upozorňuje, že jde o specifické představy, které buď ve vědomí člověka přetrvávají (a jsou mu hned k dispozici) anebo si je jedinec dokáže znovu vyvolat a to v situaci, kdy chybí přímé senzorické vnímání hudby a vše se odehrává pouze „v duchu“. Třetí část přibližuje pojem hudební představivost jakožto základ hudebních aktivit. Prezentuje Hargreavesův model, který předpokládá, že mezi produkováním hudby a posloucháním hudby funguje důležitý mediátor: hudební imaginace/hudební představy. Čtvrtá část studie referuje o diagnostikování hudebních představ a to pomocí kvalitativních přístupů (tj. introspekce, rozhovoru, deníků, pozorování), pomocí kvantitativních přístupů (testů, generických i specifických dotazníků, měření fyziologických proměnných, zobrazování funkce mozku pomocí EEG a funkční magnetické rezonance) a konečně diagnostikování pomocí smíšeného přístupu. Pátá část v obecné rovině naznačuje, jakými postupy lze hudební představivost rozvíjet.
2014/5
Jiří Mareš:
Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby
Stati a studie / Živá hudba 2014/5 / Publikováno 2. 3. 2015
Citace:
Jiří Mareš. Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby. Živá hudba 2014/5. On-line <https://ziva-hudba.info/hudebni-predstavy-hudebni-predstavivost-a-mentalni-reprezentace-hudby/> [19. 4. 2024].
Kopírovat
2022/13
2021/12
2020/11
2019/10
2018/9
2017/8
2016/7
2015/6
2014/5