Abstrakt Hudební psychologie se věnuje problematice hudebních představ již téměř 100 let. Přehledová studie shrnuje (na základě nejnovější zahraniční literatury) současné pohledy na hudební představy a hudební představivost. Studie sestává z pěti částí. V první jsou vyloženy základní psychologické pojmy: vjem, představa, mentální reprezentování skutečnosti, představivost, imaginace, fantasie. Druhá část se věnuje pojmu hudební představy, jejich různým typům, funkcím a hierarchické struktuře. Upozorňuje, že jde o specifické představy, které buď ve vědomí člověka přetrvávají (a jsou mu hned k dispozici) anebo si je jedinec dokáže znovu vyvolat a to v situaci, kdy chybí přímé senzorické vnímání hudby a vše se odehrává pouze „v duchu“. Třetí část přibližuje pojem hudební představivost jakožto základ hudebních aktivit. Prezentuje Hargreavesův model, který předpokládá, že mezi produkováním hudby a posloucháním hudby funguje důležitý mediátor: hudební imaginace/hudební představy. Čtvrtá část studie referuje o diagnostikování hudebních představ a to pomocí kvalitativních přístupů (tj. introspekce, rozhovoru, deníků, pozorování), pomocí kvantitativních přístupů (testů, generických i specifických dotazníků, měření fyziologických proměnných, zobrazování funkce mozku pomocí EEG a funkční magnetické rezonance) a konečně diagnostikování pomocí smíšeného přístupu. Pátá část v obecné rovině naznačuje, jakými postupy lze hudební představivost rozvíjet.
Jiří Mareš:
Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby
Stati a studie / Živá hudba 2014/5 / Publikováno 2. 3. 2015
Abstrakt:
Hudební psychologie se věnuje problematice hudebních představ již téměř 100 let. Přehledová studie shrnuje (na základě nejnovější zahraniční literatury) současné pohledy na hudební představy a hudební představivost. Studie sestává z pěti částí. V první jsou vyloženy základní psychologické pojmy: vjem, představa, mentální reprezentování skutečnosti, představivost, imaginace, fantasie. Druhá část se věnuje pojmu hudební představy, jejich různým typům, funkcím a hierarchické struktuře. Upozorňuje, že jde o specifické představy, které buď ve vědomí člověka přetrvávají (a jsou mu hned k dispozici) anebo si je jedinec dokáže znovu vyvolat a to v situaci, kdy chybí přímé senzorické vnímání hudby a vše se odehrává pouze „v duchu“. Třetí část přibližuje pojem hudební představivost jakožto základ hudebních aktivit. Prezentuje Hargreavesův model, který předpokládá, že mezi produkováním hudby a posloucháním hudby funguje důležitý mediátor: hudební imaginace/hudební představy. Čtvrtá část studie referuje o diagnostikování hudebních představ a to pomocí kvalitativních přístupů (tj. introspekce, rozhovoru, deníků, pozorování), pomocí kvantitativních přístupů (testů, generických i specifických dotazníků, měření fyziologických proměnných, zobrazování funkce mozku pomocí EEG a funkční magnetické rezonance) a konečně diagnostikování pomocí smíšeného přístupu. Pátá část v obecné rovině naznačuje, jakými postupy lze hudební představivost rozvíjet.
Citace:
Jiří Mareš. Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby. Živá hudba 2014/5. On-line <https://ziva-hudba.info/hudebni-predstavy-hudebni-predstavivost-a-mentalni-reprezentace-hudby/> [04. 12. 2024].
Kopírovat
Vyšlo v časopise
Živá hudba 2014/5
Rubrika: Stati a studie
Publikováno: 2. 3. 2015
PDF: download
Klíčová slova:
diagnostika hudebních představ, hudební představivost, hudební představy, hudební psychologie, hudební vědomí, imaginace, Interpretace, mentální cvičení, mentální reprezentace, nástroj, představy
Články autora:
Jiří Mareš (1)
Aktuální čísla časopisu můžete koupit v Nakladatelství AMU.
Citace:
Jiří Mareš. Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby. Živá hudba 2014/5. On-line <https://ziva-hudba.info/hudebni-predstavy-hudebni-predstavivost-a-mentalni-reprezentace-hudby/> [04. 12. 2024].
Kopírovat
Další články
-
Petr Pařízek:
Možnosti aplikace matematických znalostí v kontextu praktického provozování hudby
Stati a studie | 2020/11 -
Iva Oplištilová:
Martin Iddon: New Music at Darmstadt: Nono, Stockhausen, Cage, and Boulez
Recenze | 2018/9 -
Roman Zabelov:
Amplifikace akordeonu: výzkum a konstrukce vnitřního mikrofonního systému
Stati a studie | 2019/10 -
Hana Strejčková:
NeViditelný předmět
Stati a studie | 2023/14 -
Jana Černohouzová, Lucie Soutorová Valčová, Sylva Stejskalová:
Výzkum vztahu interpret (komorní soubor) – skladatel – hudební režisér
Materiály | 2019/10 -
Aneta Andělová:
Tereza Žůrková, Viktor Hruška: Josef Šediva a jeho sbírka hudebních nástrojů
Recenze | 2017/8 -
Alexandra Švehlová:
Klavírna tvorba Arthura Vincenta Louriého do roku 1922
Stati a studie | 2018/9 -
Jaromír Havlík:
Jiří Hlaváč: Josef Suk – pokus o portrét
Recenze | 2018/9