Živá hudba

Abstrakt:
Tento článek se věnuje otázce využití matematických znalostí vztahů tónových výšek s cílem lépe pochopit pravidla a zákonitosti týkající se intonace v komorním orchestru či ve sboru, především v kontextu barokní nebo renesanční hudby a částečně i soudobé mikrointervalové hudby. Může být přínosný jak pro hráče a zpěváky, tak pro dirigenty nebo pro skladatele. Jsou popsány stěžejní rozdíly mezi různými způsoby intonace, právě tak jako nebezpečí konfliktu v případě rozporuplných intonačních požadavků. Dále jsou podány návrhy, jak můžeme definovat požadavky na vhodnou intonaci dostatečně jasně, aby si hráč nepotřeboval do not vpisovat desítky přídavných poznámek k jemnému dolaďování. Nakonec jsou odlišnosti různých způsobů intonace podrobně kvantifikovány, aby bylo možno podle navržených postupů utvářet jasné a konkrétní modely předvídatelné intonace, případně intonace sjednocené.

Citace:
Petr Pařízek. Možnosti aplikace matematických znalostí v kontextu praktického provozování hudby. Živá hudba 2020/11. On-line <https://ziva-hudba.info/matem-hud-praxe/> [23. 4. 2024].
Kopírovat Petr Pařízek. Možnosti aplikace matematických znalostí v kontextu praktického provozování hudby. Živá hudba 2020/11. On-line <https://ziva-hudba.info/matem-hud-praxe/> [23. 4. 2024].