Abstrakt Tento článek se věnuje otázce využití matematických znalostí vztahů tónových výšek s cílem lépe pochopit pravidla a zákonitosti týkající se intonace v komorním orchestru či ve sboru, především v kontextu barokní nebo renesanční hudby a částečně i soudobé mikrointervalové hudby. Může být přínosný jak pro hráče a zpěváky, tak pro dirigenty nebo pro skladatele. Jsou popsány stěžejní rozdíly mezi různými způsoby intonace, právě tak jako nebezpečí konfliktu v případě rozporuplných intonačních požadavků. Dále jsou podány návrhy, jak můžeme definovat požadavky na vhodnou intonaci dostatečně jasně, aby si hráč nepotřeboval do not vpisovat desítky přídavných poznámek k jemnému dolaďování. Nakonec jsou odlišnosti různých způsobů intonace podrobně kvantifikovány, aby bylo možno podle navržených postupů utvářet jasné a konkrétní modely předvídatelné intonace, případně intonace sjednocené.
Petr Pařízek:
Možnosti aplikace matematických znalostí v kontextu praktického provozování hudby
Stati a studie / Živá hudba 2020/11 / Publikováno 7. 6. 2021