Živá hudba

Tento článek se věnuje otázce využití matematických znalostí vztahů tónových výšek s cílem lépe pochopit pravidla a zákonitosti týkající se intonace v komorním orchestru či ve sboru, především v kontextu barokní nebo renesanční hudby a částečně i soudobé mikrointervalové hudby. Může být přínosný jak pro…

Co je pomíjivější než zvuk? Co je ve světě našich vjemů nehmotnější než hudba? A přesto hudba v průběhu dějin propadla mylné snaze stát se jazykem. Jistě, dosahuje vrcholů nedostižné krásy i hloubky myšlenek, ale postupně se vzdaluje od své éterické podstaty a, řekl bych, až magicko-alchymistického rozměru. Jako…

Dějiny mikrointervalové hudby se dosud většinou vykládaly na základě uzavřených a soběstačných hudebních řečích, které se systematicky odvozovaly z určitých axiomů jako např. rozšířené přirozené ladění Harryho Partche nebo cyklické rovnoměrně temperované systémy Ivana Wyschnegradského. Ovšem soudobí skladatelé…

Je pravda, že temperace přináší zřejmé výhody, ale děje se tak vždy na úkor „zvukovosti přirozeného ladění“ intervalů, které se dají přesně intonovat sluchem. Skýtají ohromné možnosti odstupňování konsonance a disonance a představují dosud málo probádaný a fascinující skladebný potenciál. Studie navrhuje…

Tato práce se zabývá francouzskými skladbami 17. - 19. století a jejich interpretací na české a německé varhany. Studie vychází z hlavních znaků varhanářství zkoumaných zemí (Francie, Čech, Německa) a zaměřuje se na prvky shodné, případně na alteraci prvků absenčních. Ze shromážděných informací o určitých…